Spaní v přírodě je oblíbenou součástí dovolené mnoha cestovatelů. Ať už jde o spaní uprostřed lesa, nebo v kempu, ve stanu, nebo pod širým nebem, téměř vždy k němu neodmyslitelně patří spací pytel – nebo prostě jen spacák. Bohužel neexistuje žádný univerzální spacák, který by splnil očekávání při každém typu dovolené či výletu a při každém počasí a ročním období. Proto se v tomto článku podíváme na to, jak vybrat spacák, abyste se na vašich cestách každou noc cítili příjemně.

Nejdříve jsme pro vás vybrali tipy na nejlepší spacáky pro různé roční období, poté se zaměříme na různé charakteristiky a parametry spacáků, a na konci článku najdete pár rad, jak se o spacák správně starat.

Letní spacák – Husky Ultralight Mini 0 °C

Hmotnost

0,8 kg

Rozměr po sbalení

24×13 cm

Komfortní teplota

12 °C

Limitní teplota

8 °C

Extrémní teplota

0 °C

Typ izolační náplně

duté vlákno

Třísezónní spacák – Pinguin Topas CCS

Hmotnost

1,55 kg

Rozměr po sbalení

21 x 41/27 cm

Komfortní teplota

-1 °C

Limitní teplota

-7 °C

Extrémní teplota

-25 °C

Typ izolační náplně

mikrovlákno

Hmotnost

1,63 kg

Rozměr po sbalení

38×24 cm

Komfortní teplota

–7 °C

Limitní teplota

–13,5 °C

Extrémní teplota

–32 °C

Typ izolační náplně

husí peří

Kdy budete cestovat

Jednou ze základních charakteristik, na kterou se při výběru musíte zaměřit, je jeho teplotní určení. Zjednodušeně se jedná o roční období, ve kterém spacák plánujete používat. Samozřejmě to platí pro podmínky odpovídající našemu podnebí, ve vzdálených krajích se pochopitelně musíte řídit teplotou, jež tam v době vaší návštěvy obvykle panuje.

Základní rozdělení spacáků podle ročních období

  • letní spacáky
  • třísezonní spacáky – určené na jaro, léto a podzim
  • zimní spacáky

Letní spacáky najdou využití především v letních měsících na místech s vyššími teplotami, což znamená, že by ranní teploty neměly klesat zhruba pod 10 °C. Vždy to však závisí na konkrétním modelu spacáku. Dle očekávání mají nejslabší izolační vrstvu, díky čemuž jsou skladné a lehké (zhruba od 0,5 do 1 kilogramu).

Třísezonní spacáky jsou díky své univerzálnosti oblíbenou volbou mnoha cestovatelů. V zimě totiž jezdí pod stan, nebo dokonce spí pod širým nebem jen málokdo. Za běžných jarních a podzimních teplot nabízí dostatečné udržování tepla, aby vám ani ráno nebyla zima, v létě si pak můžete pomoci rozepnutím zipu, pokud by vám bylo horko. Při velmi teplém, nebo naopak mrazivém počasí však nenabídnou takový tepelný komfort jako letní, respektive zimní spacáky. Hmotnost třísezonního péřového spacáku se obvykle pohybuje od 1 do 1,5 kilogramu.

Zimní spacáky jsou určeny pro spaní v mrazivém počasí, a proto jsou často poměrně rozměrné a těžké – zimní spacáky běžně mají hmotnost kolem 2 kilogramů, ty do extrémních podmínek dokonce ještě více. Některé péřové zimní spacáky ovšem mohou být i překvapivě lehké a vážit i jen lehce přes 1 kilogram.

Teplotní limity

Buď na obalu spacáku, nebo přímo na něm bývají uvedeny limitní teploty pro různý tepelný komfort dle normy EN 13537. Díky sjednocenému způsobu laboratorního měření lze jednotlivé spací pytle dobře porovnávat, i když konkrétní údaje nemusí přesně odpovídat vašim pocitům, protože vnímání chladu (či horka) je individuální záležitost. Alespoň orientačně je však používané označování zcela dostačující.

Označení teploty

Charakteristika

Maximální

nejvyšší teplota, při které není ve spacáku až nepříjemné horko; mnohdy se neuvádí

Komfortní

nejnižší teplota, při které se člověk cítí komfortně – v poloze s nataženýma nohama nemá pocit chladu

Limitní

limitní teplota, při které člověk nepociťuje chlad v poloze se skrčenýma nohama

Extrémní

nejnižší teplota, při které spacák ochrání před umrznutím, člověk však již výrazně vnímá chlad a hrozí podchlazení

 

Tip: Nikdy nevybírejte spacák podle teploty charakterizující extrémní podmínky. Nejlepší ho je vybírat dle komfortní teploty.

Materiál spacích pytlů

Na materiálu spacáku závisí jeho schopnost udržovat tepelný komfort, zejména pak na materiálu izolační vrstvy, která se vyrábí buď z peří, nebo ze syntetických vláken.

Info: Faktem, který řadu lidí dokáže překvapit, je to, že spacák, stejně jako třeba bunda, ve skutečnosti nehřeje, ale „pouze“ udržuje teplo vydávané lidským tělem. Izolace tepla je zajištěna vzduchem, který se nachází v izolační vrstvě spacáku. Čím větší množství vzduchu je zadrženo v izolační vrstvě, tím více spacák zabraňuje úniku tepla do okolí.

Peří

Peří je výborným izolantem, protože dokáže vytvořit vzduchový polštář, který plní požadovanou izolační funkci. Má vysoký tzv. loft, což je schopnost vyplnění objemu materiálem, v tomto případě izolačním materiálem. Kromě velké vzduchové kapacity je peří také skvěle stlačitelné. Pro poskytnutí určitého tepelného komfortu je třeba menší objem peří než syntetických vláken, a proto jsou péřové spacáky lehké. Jeho nevýhodou je, že při zvlhnutí se znatelně snižují jeho izolační schopnosti.

Kvalitní prachové peří používané pro výrobu spacáků, je buď kachní, nebo husí. Husí peří má vyšší loft, takže pro spacák se srovnatelnými vlastnostmi je ho třeba o trochu menší objem než kachního. Jeho loft je ovšem výrazněji ovlivňován vlhkostí, takže při vyšší vlhkosti získává výhodu peří kachní. Kachní peří je navíc levnější.

U péřového spacáku je podstatný poměr prachového a nedraného peří. Za nejlepší izolační náplň se považuje procentuální poměr prachového (draného) ku nedranému peří 90:10. Nedrané peří slouží k udržování správné struktury náplně, protože samotné prachové peří tvoří nežádoucí chuchvalce a má tendenci slehávat.

L

výborný izolant (když je peří suché)

L

vzhledem k izolačním vlastnostem lehčí než syntetická vlákna

L

velmi dobrá sbalitelnost

K

při zvlhnutí se snižují izolační vlastnosti

K

vyšší cena

Syntetická vlákna

Syntetická vlákna se rovněž snaží ve své struktuře udržet co největší objem vzduchu. Vzduch je v izolační vrstvě zadržován díky vysoké hustotě vláken. Jejich největší výhoda spočívá v tom, že vlhkost tolik nesnižuje kvalitu izolace a dají se rychleji vysušit než peří, takže spacáky s umělými vlákny jsou vhodné při výpravách do zemí, kde je vlhké a teplé klima. Také je to vhodná volba pro alergiky, i když přecitlivělost na peří je poměrně vzácná.

Existuje více druhů syntetických vláken. Jedná se například o několik modifikací dutých vláken nebo o mikrovlákna. Dutá vlákna mají vyšší loft, ale jsou objemnější, těžší a mají nižší životnost než mikrovlákna, která lze označit za univerzálnější.

L

jsou méně náchylná na vlhkost než peří

L

rychlé sušení

L

vhodné pro alergiky

L

nízká cena

K

horší izolační schopnosti ve srovnání s péřovou izolací

K

vyšší hmotnost oproti peří při stejném tepelném komfortu

K

nižší životnost než u péřových spacáků

Vnější materiál

Vnější vrstva spacáku je nejčastěji vyráběna z polyamidu s různými vlastnostmi. Tato vrstva má vliv na výdrž, voděodolnost, prodyšnost a hmotnost spacáku. Svrchní materiál by měl být dostatečně vodoodpudivý, to je důležité zejména při spaní v prostředí s vysokou vlhkostí, ale se zvyšující se odpudivostí vody se snižuje jeho prodyšnost.

U některých levných spacáků se lze setkat s vnější vrstvou z bavlny, materiálu příjemného na dotek, ovšem negativně se projevuje na hmotnosti a velikosti sbaleného spacáku.

Tvar

Spacáky jsou dostupné ve dvou základních provedeních, a to jako tzv. mumie nebo dekový spacák.

Častějším typem je mumie. Tento druh spacáků je určen spíše do chladnějšího počasí, ale není to pravidlem. Spacák napodobuje tvar těla, takže je nejširší v oblasti ramen a směrem k nohám se zužuje. K účinnějšímu zadržování tepla pomáhá možnost stažení spacáku kolem hlavy tak, aby bylo ideálně zakryté vše kromě obličeje.

Pro dekový spacák je charakteristický obdélníkový tvar. Je určen spíše pro stanování v teplejším počasí nebo může sloužit jako přikrývka na chatě. Jak už název napovídá, dokáže nahradit deku – to když rozepnete zipy, které jsou zpravidla po celé délce jedné boční a spodní strany. Jeho další výhodou je větší prostornost, takže se v něm nebudete cítit tak stísněně.

Velikost spacáku

Velikost spacáku je až překvapivě důležitým parametrem. Velikost spacáku by měla být taková, aby se do něj člověk vcelku pohodlně dostal a mohl se v něm například přetočit. Nesmí však být zbytečně velký, protože to pak zhoršuje plnění jeho hlavní funkce – zadržování tepla – založené na vydávání tepla lidským tělem. Z toho důvodu výrobci dávají pro své modely spacáků doporučení, pro jakou velikost postavy jsou určeny.

Lidé s konfekční postavou by velké problémy při výběru vhodné velikosti spacáku mít neměli. Vyrábí se i rozšířené spacáky, které ocení lidé s robustnější postavou.

Spací pytel pro děti

V nabídkách obchodů najdete i spacáky určené díky jejich velikosti přímo pro děti. Nemusíte tak mít obavy, že byste pro své děti žádný model nenašli. Malý spacák se v podstatě neliší od toho pro dospělé, tedy kromě velikosti. Pokud neplánujete brát děti na výlety do nějakých extrémních podmínek, ale na klasické dobrodružné cesty za příznivého počasí, sáhněte po spacáku se syntetickou izolací, který dobře poslouží a je cenově dostupný. Na případné zimní stanování je ovšem kvalitní péřový spacák nutnost, protože děti jsou na chlad náchylnější.

V nouzi, nebo při výjimečném spaní dítěte ve spacáku nutně nemusíte pořizovat dětský spacák. Řešením v takovém případě může být zkrácení spacáku pro dospělé (nebo větší děti) v podobě jeho zavázání provázkem tak, aby měla „obyvatelná“ část spacáku požadovanou délku.

Péče o spacák

Aby si spacák co nejdéle udržel svou funkčnost, je třeba se o něj správně starat. Snažte se proto dodržovat instrukce z následujících bodů.

  • Pokud je to možné, snažte se spacák vždy udržovat suchý. To znamená, že ho musíte po každém použití, zmoknutí či navlhnutí vyvětrat a důkladně vysušit.
  • Spacáky při uložení doma neskladujte v transportním vaku, ale rozbalené. Dlouhodobé zmačkání ve vaku má za následek snížení loftu (a tedy izolačních schopností), zejména to platí u syntetických náplní, škodí to však i péřové náplni.
  • Spacák se při balení neskládá, spacák se do transportního vaku muchlá. Díky tomu se náplň vždy namáhá na jiných místech, a tak má menší sklony k lámání a slehávání.

Chystáte se do přírody nebo kempu? Bez pořádné střechy nad hlavou to není ono. Přečtěte si, jak vybrat stan