Domácí pivovar od Manboxeo je ideální dárek pro každého, kdo má rád pivo a chuť zkusit si něco nového. Není potřeba žádná předchozí zkušenost, zvládne to opravdu každý – i ten, kdo pivo dosud jen rád pil.
Testovala jsem domácí pivovar Manboxeo Premium XXL a musím říct, že mě překvapilo, jak snadno celý proces probíhá. Díky skvělému návodu jsem přesně věděla, co dělat. Oceňuji i to, že veškeré vybavení můžeme použít znovu – stačí jen dokoupit nové suroviny a můžeme experimentovat dál. Tento testovací domácí pivovar obsahoval suroviny pro klasický ležák plzeňského typu.
Jak probíhalo vaření s domácím pivovarem Manboxeo?
Jak vypadala příprava?
Návod, který je součástí balení, je opravdu výborný. Už na první pohled je přehledný, srozumitelný a hlavně praktický. Hned na začátku vysvětluje, kolik času si na vaření vyhradit, co budete potřebovat a jak dlouho trvají jednotlivé fáze. Díky tomu nic nepřekvapí v momentě, kdy se do vaření pustíte.
Má osm stran formátu A5, takže je krátký, bez zbytečností, ale přitom obsahuje vše důležité. Oceňuji i grafické zpracování – přehledné infografiky a jasné kroky.
Jak se mi dařilo rmutování?
Rmutování je první pivovarnická fáze, kdy se slad míchá s vodou a zahřívá na určitou teplotu, aby se uvolnily cukry potřebné pro kvašení.
Musela jsem teplotu udržovat v rozmezí 65–69 °C, takže jsem se každých deset minut podívala, jestli je všechno v pořádku. Když teplota trochu stoupla, stáhla jsem plamen nebo hrnec na chvíli odstavila. Není potřeba u toho stát celou dobu, ale úplně odejít se také nedá. Už u vaření sladu to voní a už v této fázi tak člověk cítí, že tvoří něco poctivého.
INFO: Součástí balení je teploměr, takže i když ho doma běžně nemáte, nemusíte nic dokupovat. Zahřátí vody na požadovanou teplotu bylo snadné a podle návodu bez problémů.
Jak mi šlo scezování?
Scezování je fáze, kdy se odděluje tekutina (sladina) od zbytků sladu. Je to moment, kdy se začíná formovat budoucí pivo.
Podle návodu šlo všechno hladce – jen doporučuji nejdřív si celý krok přečíst dopředu, a až pak ho provádět. Mně se totiž stalo, že mi nestačil objem hrnce, takže jsem musela část sladu přelévat do druhého, aby mi zbylo místo pro vaření vody.



Tahle fáze je fajn, protože člověk vidí, že už má kus práce za sebou a může se těšit na další krok – vaření chmele.
Jak probíhal chmelovar?
Chmelovar je fáze, kdy se vaří sladina s chmelem, který dodává pivu hořkost, vůni a barvu.

První, co mě překvapilo, bylo, že množství chmele je menší, než jsem čekala, je zajímavé, jak málo ho pro vaření stačilo. Postup i časování přidávání chmele jsem držela podle návodu, který to popisuje přesně. Celá kuchyně voněla po pivu a bylo vidět, jak se barva i konzistence mění.
TIP: Než chmel hodíte do hrnce, nezapomeňte si k němu přivonět.
Jak probíhalo zchlazování?
Po chmelovaru je potřeba pivo rychle zchladit na 25 °C, aby se mohly přidat kvasnice. To se dělá tak, že se hrnec s mladinou vloží do studené vodní lázně.
V návodu doporučují dát do dřezu kostky ledu, ale já přidávám vlastní tip – den předem zamrazte pár PET lahví s vodou a při chlazení je dejte do vody k hrnci. Pomůže to teplotu stáhnout rychleji. Je to jednodušší než pořizovat pytel ledu ze supermarketu a s pár kostkami z domácího tvořítka na ledy to neuchladíte.

Před další fází je potřeba vydezinfikovat všechny nástroje, protože teď už by se mohla do piva dostat nežádoucí špína. Součástí balení je prášek na čištění – stačí v něm nechat chvilku odležet demižon, kvasnou zátku a další pomůcky, pak přelít čistou vodou. Je to jednoduché a rychlé.
Jak probíhalo kvašení?
Když je mladina zchlazená, přelije se do skleněného demižonu, přidají se kvasnice a nasadí se kvasná zátka. Já jsem vaření dokončila večer a už druhý den ráno bylo vidět, že proces běží – voda v kvasné zátce bublala o sto šest.
Kvašení trvalo celkem 10 dní. Snažila jsem se držet doporučenou teplotu 18–20 °C, takže jsem demižon měla na chodbě, kde se netopí. Doma by bylo moc teplo.
INFO: Používala jsem i malý teploměr, který jsem si nalepila přímo na demižon, abych věděla přesnou teplotu. Ten není součástí balení.
Po deseti dnech následovala poslední část – plnění lahví a zrání.
Jak se mi dařilo plnění lahví a zátkování?

Stáčení piva do lahví proběhlo bez problémů. Jen doporučuji pečlivě sledovat okamžik, kdy odteče čirá voda a začne téct pivo – já jsem to poprvé trochu přetáhla, protože jsem měla pocit, že je tekutina moc světlá, a přišla jsem tím o trochu piva.
Doporučené množství odpovídá buď deseti třetinkám, nebo šesti půllitrovým lahvím – zvolila jsem půllitrové, protože mi to k pivu prostě sedí víc.
V této fázi jsem pivo i ochutnala (ale ne přímo z lahve) – už tehdy mělo výbornou hořkou chuť, jen zatím bez bublinek. Ty vzniknou později, protože se do každé lahve přidávají 3 gramy cukru, které se při zrání přemění na kyselinu uhličitou a vytvoří perlivost.
Tip k zátkovačce
Součástí sady je i červená zátkovačka, která funguje výborně, ale má jeden detail, na který je dobré si dát pozor.


Pokud vám nejde lahev uzavřít, podívejte se do přiloženého anglického návodu – záleží na typu krčku lahve. Máte-li nízký krček („Low neck“), musí se zespodu palcem vysunout a otočit jedna část zátkovačky (viz část s popisem low neck na fotce), aby seděla správně. Když to uděláte, funguje bezchybně.

Při samotném zátkování je potřeba trochu zabrat – ramena jdou ztuha, ale v momentě, kdy „dosednou“, víte, že je hotovo. Jen pozor, ať lahev nevyklouzne.
Dvě lahve jsem uzavřela víčkem, abych si to vyzkoušela, ale pro zbytek piva jsem měla připravené lahve s gumovými zátkami – i ty fungují skvěle.

Pivo teď leží, zrát bude tři týdny. Už při ochutnání při stáčení mělo skvělou, vyváženou a hořkou chuť. Jsem si jistá, že výsledek bude stát za to. Až bude hotovo, napíšu do komentářů, jak se mi povedlo.
Co bych vám řekla závěrem ke své zkušenosti?
Určitě má smysl si tenhle domácí pivovar pořídit – ať už jako dárek, nebo pro sebe. Je to kombinace dárku a zážitku, který má opravdovou hodnotu.
Kromě samotného vybavení jsou součástí i půllitry s vlastním gravírováním. Vlastní pivo si pak můžete nalít do svého půllitru se jménem – ideální pro fotku, kterou se pak dá pochlubit kamarádům.
Navíc jsou v sadě i pochutiny, které se hodí při čtení návodu nebo během vaření – jerky i chipsy byly výborné, i když přiznávám, že jsem je snědla dřív, než bylo pivo hotové.


Jsem ráda, že jsem Manboxeo domácí pivovar vyzkoušela. Všechno potřebné přijde v jedné krabici, a to málo, co potřebujete navíc – pár hrnců a cedník – určitě doma najdete.
Pokud máte rádi pivo, zkuste si ho alespoň jednou uvařit sami – budete překvapeni, jak snadno to jde i v domácích podmínkách.